Březen 2010

Vitam regit fortuna, non sapiente.

31. března 2010 v 19:00 | Yasmin
( Životem vládne štěstěna, ne moudrost. )

Přednastaveno.

Chápete.

Jsem na malířáku a snažím se učitelku vraždit pohledem.
Infiltrace do jejích mozkových závitů.
Držte mi malíčky a levý palce u nohou.
Nezapomeňte si je naklanovat.

A to oko není moje.
Chá.


sbohem.
doufejme, že se vrátím aspoň z jedné čtvrtinky živá.
učitelka ráda pohledy oplácí..
yas.

ya ya ya

30. března 2010 v 17:39 | Yasmin
... Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí,
zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností...... ( Rusell )

Ještě pár z víkendového focení, no tak, neukamenujte mě, lidi...



A ještě něco. Hrozně moc věcí vám vypovím, co mě štvou. K smrti. Hé.
  • Štvou mě mravenci. Jako každý rok se nastěhovaly k nám do přízemí, kolem zdi vždycky takový cestičky, no. Ale to mi nikdy tak nevadilo. Akorát ta jejich drzost přerůstá už všechny meze... Jedenáct krásných, nabucaných, tříbříškových mravenců se nám ZASE utopilo ve šťávě. No kdo to má pít ?!
  • Štve mě malířák. Nechci tam chodit. Miluju kreslení, ale radši bych si ho dělala potichoučku doma, dokreslovala bych tu * ještě, že se mi ty články automaticky ukládají, už bych se do toho znovu nevrhla * Adler, nebo tak něco. Jenže já vážně nenávidím ty učitelky tam... Místo aby nám rozvíjely náš styl, vkus, učily nás různé věci * eh *, rozvíjely naše schopnosti a tak dále až donekonečna, nám tam naplácaj nějaký nový téma a ani nemáme prostor si ho utvořit sami. Ne, jako fakt... Nadiktuje nám vždycky, jak to chce, jak si to představuje a kdejaký další blafy a pak vám narovinu řekne, že je to škaredý a že se jí to nelíbí. A mě taky kurva nezajímá, že jsem se netrefila áách do jejího gusta, já si to chci dělat podle sebe. Fakt už. Myslím, že se mi začíná rodit v hlavince ženiální plán ála středeční vražda, vrah pohřešován...
  • Štve mě, že musím dokreslit milion dalších obrázků do milionu dalších soutěží. Krutý to nečas... Radím vám dobře, nikdy nic neposílejte s vědomím učitelky do soutěží. Brr. To je fakt na nic. Stačí vyhrát jednu výtvarnou soutěž a už mám na stole seznam dlouhej jak toaleťák soutěží dalších.
  • Štvu se sama sebe. Místo psaní článku tu oficiálně kreslím Adler... Kruté. Jdu kreslit.
ádijé,
yas.

INRI aneb první várka ponura.

29. března 2010 v 17:19 | Yasmin
... Smrt je jen začátek. ..........( Sherlock Holmes )


narychlo. ponuro. doufám, že se Blekí líbí... :D
yas.


parodie na lavičku.

28. března 2010 v 14:29 | Yasmin
... Mnohé pravdy pocházejí z omylů .


Nemám snad víc, co bych dodala, snad jen, že Adler se na papíře už celkem rýsuje. Pusu jsem sice odflákla ( ostatně jako vždy ) , ale to mě musíte omluvit ( ostatně jako vždy ) , vždyť víte, že jsem na rty nemehlo ( ostatně jako vždy ) . Teď jsem ve stádiu, kdy jsem nepříjemně napjatá z toho, že další, na co teď budu muset skočit, budou vlasy. A tečh já se bojím, protože jsou moc kudrlinkatý a tmavý. A já vždycky uměla ( neuměla ) jen světlý a rovný. ( nádech, výdech ) . No nic. Prostě to Adler nebude a tečka... Teda tři. A jedna navíc. A další. Chápete...

Včerejšek dopadl úžasně, jela jsem na odpoledne a na večer s K. do Lidéřovic, musím teda uznat, že tam mají hromadu děsně fotogenickejch věcí, víte. Třeba bouřkový nebe a hodně náhrobků a tak. Znáte mě. Kytky mě tam nefascinovaly... Musím ještě podotknout, že tam mají jeden ú-žas-ný starý a oprejskaný dům, u kterýho by se vážně dalo nafotit spoustu skvělejch věcí. Takže o prázdninách, až tam budeme spát... * šibalský pohled *

Taky jsme tam vopejkali špekáčky a tak, ale berme na vědomí, že předpokládám, že tohle vás nezajímá. Vraťme se tedy k tomu úžasnýmu hřbitůvku u kostelíčka. Mám pár ( dejme tak zatím patnáct ) fotek, a řekla bych, že z polovinu minimálně krásně ponurých a tak. * slast *

A to ještě asi přibydou, fotila samozřejmě i K. a tak. Tak si neukousejte nehty nervozitou, brzo je přidám.
ádijé.
yas.

hororové odpoledne.

26. března 2010 v 20:56 | Yasmin

... a teď však, trýzní jat, již ani Pekla nemusím se bát. ....  ( E. A. Poe : Bludná planeta )



Myšleno jako brý večer, neasi.
A že ty dvě fotky jsou děsně fascinující, to mi taky nezapřete. Našla jsem totiž další skvělou "akci" v photoshopu, co jsem dlouhou dobu vůbec nepoužívala... Chá. Ale to vás určitě nezajímá. ( Nemám v úvahu psát zase celý článek o tom, co vás zajímá a nezajímá a že to, co vlastně píšu, že vás nezajímá, vás vlastně ani nezajímá... Chápete no. )

A nebudete mi to věřit, ale já vážně vzala konečně tužku do ruky. Ani si nedokážete představit, jak jsem šťastná ! Juch juch. Začala jsem totiž kreslit Adler ze Sherlocka Holmese, hned ve čtyři hodiny a kreslila tak do sedmi... Sice mám zatím jenom trochu oči, ale to vůbec nevadí, no né ? :D
Ne, vážně, tu mojí radost si neumíte představit. Ještě když se mi celkem i zdá, že by z toho mohlo vyjít něco kloudnýho - a zaručeně, tedy aspoň na můj vkus něco hodně lepšího, než byla Marilyn. Sice zatím můžu jenom doufat, ale... No. Pokud to něčím výrazně nezkazím, mohlo by to ujít. Těšte se jak nacucané blechy. ( ironie. nikdy vám nedoporučuji se těšit na můj výtvor. )

Když už jsme u toho téma já a kreslení... Mohla bych vám taky říct, co mám v plánu kreslit, žejo. Tak třeba jsem měla v plánu začít kreslit ilustrace k nějakým Poeovým povídkám ( jsem úchyl ! ) , jeden obrázek.. no. Jakože bílá hlava, "rozteklá" technika a hodně "krve", dokreslit tu Adler, Adler v Holmesovským stylu ála perokresba, akvarel a pastel na hnědým papíře, Sherlock - buďto portrét ( pochybuji ) anebo taky perokresba, Adler čistá perokresba, jeden již načatý obrázek s ďábelský červeným okem... Toho bude víc. Mám zatím celkem hodně nápadů, jsem z toho děsně nadšená, ale nevím, jak to půjde s tím realizováním... Eh.

sobotní tragikomedie.

21. března 2010 v 17:18 | Yasmin
Zdravíčko.
( když už jsme u toho zdravíčka.. doufám, že mě zítra nezačně bolet v krku. včera a dneska jsem lítala venku s milou medůzkou skoro dvě hodiny, a to mi pak ještě začala bejt zima. a dneska jsem si zapomněla vzt šálu. bůhů. prosím, ne, ne, ne ! )


Nejlepší den jsou prostě soboty a nikdo mi to nikdy nevymluví. Miluju soboty. Nebo spíš pátky odpoledne. Ty jsou ještě lepší, ale nikdy jsem nepřišla na to, proč. Možná asi proto, že soboty už jsou blíž k neděli a po neděli je co ? Haha. A když je pátek, tak je vlastně ještě celý víkend před náma. Tak. A taky ... Radši nic. Ale nemůže snad existovat nic horšího, než :

za a ) . pondělí.
za b ) . úterý.
za c ) . středa.
za d ) . čtvrtek.

A to všechno jenom kvůli tomu, že je škola a není volno. Není volno a nemůžu nechat svý myšlenky volně plavat a nechat zabloudit až k nevímčemu. No uznejte... To je prostě na nic.

Jacob ála bledá tváře.

20. března 2010 v 16:58 | Yasmin
Zdravíčko.
Ehh, jak to jen vysvětlit... No... Eeeeeh... Hihi... haha... Héééé ... Umf. * záchvat *

Jó, tak fajn. Víte, když sem přijede na víkend milá medůsa, tak máme takové... No, jak to nazvat. Zvrácené myšlenky, jinak nazvatelné.. eh, mentální sjetost. Haha. Teda, včera večer se to tak vážně nazvat dalo. Ale o tom se radši nebudem rozepisovat...

Jo. Takže, udělaly jsme si malej fórek z džejkůbka. Víte, vždycky mě děsně zajímalo, jak by vypadal jako upírek. Chňáá. No, a tady je výsledek. Víte co, tak pro pobavení. ( nehledě na to, že z vlkodlaka se upír stát NEMŮŽE. upíří jed je pro ně smrtelný. háá. )


Tohodle článku si jakože vážně všímat nemusíte. Máme hodně nových fotek a myslím, že by se tu v nejbližší době mohly objevit :)

Joo, a ještě k tomu novému lay:
ještě není skoro hotový, ty ikonky se ještě myslím změní a tak.
máte pravdu, ikonky "menu" nefungujou, dát pod ně odkaz jsem zatím taky ještě nestihla.
k tomu záhlaví... mám tam jeanette, ale toho si nějak nevšímejte. Víte, já vždykcy byla napůl yas a napůl jeanette. A do záhlaví se prostě mi víc líbilo jeanette. Vážně. Nějak to neřešte.
budu se ho snažit nějak spravit, do týdne by měl být funkční :)
Mějte se,
yas.

Dívka s havraními vlasy.

15. března 2010 v 18:59 | Yasmin
... Ty, jež jsem vnímal černě
jako křídla havranů
mnohdy zavlály mi kolem hlavy
a já doufal, že ucítím jejich lehký závan
provoněný jitrem
ty, jež jsem si vymyslel
ve světě neexistujícím
lehké a svěží
a stále tu jsou.


Haha. Tady vidíte, co všechno jde vytvořit z naprosto NEMOŽNÝCH fotek z pyžamového večírku. Miluju večírky. Večery. Tmu. Havraní vlasy, i když je nemám. Photoshop umí. Photoshop vychvalovati do nebes budeme navěky. Háá.

Prosím, prosím. Odpusťte mi. Já mám knedlík v krku. Asi z toho, že jsem na sebe tak zlá. Jsem ke všemu zlá. Asi se začnu nenávidět. Asi začnu vést boj mezi mými vnitřními já. Asi to bude zábava. Asi to bude užitečnější než prosedět večer u počítače...

Jo. A k tomu minulému článku. To si sakra všichni myslíte, že já se dokážu na svět dívat pozitivně ? To byla jen pouhopouhá výmluva. Já neumím napsat deset důvodů, proč se koukat na svět fialovozelenejma brejlema. Já to neumím. Nekoukám se tak na svět a nevadí mi to. I když moje články skoro vždycky - a jsem si tím jistá - musí vzbuzovat děsnej optimismus. A to mi taky nevadí. A víte co ? Vlastně se s tím nevadí začínám štvát. Protože mě nevadí nic. Asi se začnu vztekat. Ne, už se vztekám. Tak.

Nádech, výdech. Hluboké nádechy prodejchaného vzduchu v místnosti. Hluboké výdechy oxidu uhličitého a dráždění v krku. To bude zas noc... Já nechci. Víte, já už jsem pátou noc kvůli tomu kašli nespala. Nepomáhaj kapky. Nepomáhá sirup. Nepomáhá cibule. Nepomáhá čaj. Nepomáhá med... Dávím se. Bojím se toho. Ale to už vás také jistě nezajímá, žeáno.

Už mi vážně chyběj kontakty s nějakejma lidma. Vážně. Cejtím se víc a víc sama a stačí mi k tomu jenom den. A co teprv sedm dní ! A co když se dneska přes noc nevyléčím a zítra nepůjdu do školy ? Sice bych přišla o tělák a o němčinu, ale mmm, přece jen...

A já vás zdravím, jelikož musím na večeři. A buďte si všichni naštvaní z mého článku, jak chcete. Jsem hnusná a bezcitná a nevadí mi to. * šílí *

Jo, Semujko. Tobě se s tím palcem omlouvám...
Tak zas někdy.
yas.



Titulek článku pohřešován, sire.

11. března 2010 v 10:57 | Yasmin
Nesnáším první věty v článcích.
Nesnáším první věty v článcích.
Nesnáším první věty v článcích !

Ble. Protože nikdy nevím, jak pozdravit, co říct, jak uvíst článek do "pohybu" ( haha ) a tak dále. ( Zase mám neskonatelnou chuť tohle smazat. Ale takovou radost vám neudělám.. )


Fájn, začátek by byl, náramně geniální a jako z trosek minulého světa vytahaný, očištěný, nenápadný, nerozsekejte mě sekerou a můžem pokračovat. Háá. Ulítávám na větách bez špetičky smyslu a humoru. A maskuju to mou demencí.

Bez ničeho, bez nápadu, brodí se yas středem davu.

5. března 2010 v 19:54 | Yasmin
A prostě je to tak. Když chci napsat článek, musím se dostat do psychicky podnapilého stavu, a toho docílím jedině tak, že se budu půl hodiny chechtat na bílé, smradlavoučky čisté textové pole u nového článku. Fájn, tak kecám. Vždycky to vznikne jinak. Ale hlavně to chce být omotaný peřinou, užívání si lahodného tepla linoucí se z omotané peřiny, nevnímat nic jiného, než lahodou peřinu a vůbec nemyslet na to, co právě píšete. Tak.

* error. nějak jsem zapomněla, že nikdy nepíšu článek bez nějakého extrauměleckého výtvoru. ( hahahahahahahaha. ) error podruhé. víte, já ho ani nemám... *


( Jak úžasný pocit, když se chci právě rozepsat, zjistit, že vlastně ani nemá o čem psát. Ale vždyť je to tak pokaždé. Myslíte si, že jsem snad někdy psala o něčem ? Ne. Tak, konec a tečka a hotovo, mládeži. Já se tu nebudu přeci nebudu snažit, aby to bylo o něčem. Ale to už zase odbočujem od tématu.. * který neexistuje, jen tak mimochodem. * )

'cause I can.

1. března 2010 v 17:59 | Yasmin
Moji drazí, nevíte, jak jsem šťastná. Haha. Juch juch. Tádá. Pípípípípí.
( ne, prosím. neřešte mojí demenci.. )


Tak zatím..